Divizní muži v klíčové bitvě přetlačili Kaplici, rezerva bez bodů. Žáky mrzel incident z Netolic
Povánoční florbalový kolotoč se naplno rozjel. A s ním i druhá část ligových bitev. Divizní muži vyválčili extrémně důležité body, když v záchranářské bitvě přetlačili Kaplici. Rezervě se tentokrát nedařilo a v Mekce českého biatlonu vyšla bodově naprázdno. To neplatilo o juniorech, byť za cenu ztráty na zdraví. Starší žáci pak řešili incident spojený se sdílením šatny.
Když se divizní muži s Kaplicí utkali v této sezoně poprvé, vypařili se z palubovky v Týně nad Vltavou jako pára z nedaleké temelínské jaderné elektrárny. Memento v podobě ostudné prohry však bylo hnacím motorem pro celé „áčko“. Doma nechtělo nic podobného připustit. Odveta v Dolní Cerekvi rozhodně nebyla procházkou růžovým sadem. Ale extrémně důležité a kýžené záchranářské body přinesla.
„Přítomní diváci si asi příliš florbalové krásy neužili. My ale dopředu tušili, že to s Kaplicí nebude o parádní přehlídce, nýbrž o tuhém boji o každý míček. To se potvrdilo. Abych ale nebyl negativní, tak přestože jsme herně úplně neexcelovali, příkladným nasazením jsme si dokráčeli pro klíčové body, jež nás znovu trochu víc uklidnily a přiblížily nás záchraně. Ta je teď jasným cílem pro zbytek soutěžního ročníku,“ komentoval zastupující trenér Miloš Procházka.
Do hry se dostala i mužská rezerva. Ta se tentokrát představila v Novém Městě na Moravě, Mekce českého biatlonu. Bohužel však Bílého parta nejen střelecky zrovna nepřipomínala Martina Fourcada. „Zradily nás vypjaté momenty, s nimiž jsme se nedokázali adekvátně vypořádat. Ani s pomocí hráčů A-týmu jsme soupeře přetlačit nedokázali, což se projevilo hlavně na chabé koncovce. Do toho se přidal ještě nízký počet pouze osmi hrajících borců. I proto jsme tentokrát odjeli z Nového Města bez bodů," shrnul trenér Ondřej Bílý.
Junioři si ve Světlé nad Sázavou dokráčeli pro tři body, když porazili domácí Světlou. Bohužel při tom však přišli o Tomáše Štibicha, kterému tímto přejeme brzké uzdravení a co možná nejrychlejší návrat na florbalové palubovky.
Bez incidentů se neobešlo ani představení starších žáků ve třetím jihočeském koši. „S ohledem na karanténu jednoho ze soupeřů jsme na turnaji odehráli pouze dvě utkání. Jedno dobré. A jedno horší, což bylo zřejmě zaviněno únavou. Toto tedy z pohledu herního. Co mě ale mrzí hlavně lidsky, byla dohrávka turnaje v podobě incidentu ze strany našich soupeřů ve společné šatně. Jsem přesvědčen o tom, že děti bychom v první řadě měli učit zásadám fair-play, k nimž patří i umění přijmout porážku. To, co se stalo, o tom ale moc nevypovídá,“ komentoval trenér Radek Kubeš. Ten nechtěl být víc konkrétní, jen dodal, že se nevhodné chování týkalo vybavení šatny a že následně musel vydávat prohlášení za náš klub, že kluci z Dačic jsou v tomto nevinně.
Jako poslední se doma představili elévové. „Chtěl bych hrozně ocenit to, že už se nám podařilo zapojit víc dětí z přípravky a turnaj odehrály oba týmy v důstojném počtu 6+1. Zároveň mě těší herní progres, kdy je vidět rostoucí sebevědomí dětí a zlepšení v přechodech jeden na jednoho, což je náš cíl. To jsou ty stále opakované „kličky“. Jediné, co mě trochu mrzí hlavně kvůli klukům, že pořád koukají na výsledky a jsou zklamaní, že neustále prohráváme. Ale nejen tady platí, že trpělivost růže přináší. A na výrazně zlepšených výkonech je patrné, že nebude trvat dlouho a začneme dělat všem radost i výsledkově,“ dodal na závěr trenér elévů Šimon Krechler.
Pokračování zase za týden.