Jedna z nejnáročnějších sezon v historii dačického klubu je u konce. Po dvou ročnících bez vítězů, respektive později de facto bez zápasů, jsme všichni tajně doufali, že třetí rok po sobě už pandemie covidu neznehodnotí. K běžnému stavu jsme se tedy chvílemi příliš nepřibližovali, ale hlavní je, že se hrálo a mohlo hrát. A tak si můžeme oddychnout, že jsme to zvládli. Nelze říct že bez ztráty květinky. Ale zvládli. Největší radost a úsměvy na rtech měly ženy. Naopak trochu hořce skončily žákyně. Velké finále čekalo i na muže B a elévy.