Elévové: Hledáme odvážné hráče, co jezdí hrát i mimo Dačice. Zn.: rodiče vítáni!

Byť už jejich hra ve srovnání s přípravkou často opravdu připomíná "skutečný" florbal, k tomu "velkému" a opravdovému musí ujít ještě velký kus cesty. Výstupem z kategorie elévů mají být sebevědomí a odvážní hráči, kteří se nebojí kliček v soubojích jeden na jednoho a kteří neodpalují míčky k soupeřům. Tohle všechno se u našich mládežníků daří. Horší to letos bylo se zápasovou účastí.

Když startoval soutěžní ročník 2021/2022, soupiska elévů čítala celkem patnáct jmen. V trojkovém systému jasný signál k tomu přihlásit dvě družstva, aby si všechny děti zahrály. Jenže, a to možná i vlivem kovidové pandemie, byl často problém zápasové sestavy naplnit. „Trochu mě mrzelo, že byl tak malý zájem o zápasy mimo Dačice. Občas jsme sotva poskládali dva týmy, někdy dokonce ani to ne, a tak odcestovalo jen jedno družstvo. Je to dvojnásobná škoda. Nejen kvůli rozvoji dětí, ale také kvůli tomu, že každý turnaj byl fajn zážitkem pro nás přítomné,“ začal sezonní hodnocení trenér elévů Šimon Krechler.

Rozhodně si pochvaloval přítomnost nadšených rodičů, kteří své děti podporovali. A s tím rostl i výkon ratolestí. „Čím častěji jsem vídával na zápasech rodiče, tím větší progres byl u jejich dětí patrný. Mám pocit, že zájem rodičů dokáže ty děti namotivovat mnohem víc, než bych kdy zvládnul já. Ty děti pak prostě hrají dobře,“ vysvětloval Krechler, proč je přítomnost nejdůležitějších osob dětského života opravdu klíčová.

Samozřejmě přišla řeč i na sezonní a kategorické cíle. I zde totiž zprvu bylo nutné vysvětlit, jaký že vlastně očekáváme výstup, neboli jinými slovy, co by mělo dítě umět, když kategorii věkově přeroste.

„Florbalovým cílem u elévů pro mě není, aby spolu byli kdovíjak sehraní a aby drtili soupeře díky propracované taktické hře. Tohle se řeší až v pozdějším věku. Naopak mi zde záleží na jednotlivcích. Důležité je, aby když hráč dostane míček, hned začal zkoušet, co mu vyjde, aby se nebál chyb. Vždyť těmi se učíme! Chceme, aby chtěl dát gól a aby se nezbavoval míčku jako nějaké „přitěžující okolnosti“. Zároveň také musím říct, že tenhle cíl se podařilo prakticky do puntíku naplnit u dětí, které pravidelně jezdily na zápasy. Porovnání jejich dovedností ze září s tím, co umí teď, je jako když srovnáváte trabant a ferrari. Obojí jezdí, ale je to úplně jiný svět,“ rozplýval se nad herním růstem dačických nadějí.

Aby nebylo pochval málo, směřovaly i k nadšencům z řad přípravkářů, již jezdili od poloviny sezony nejen za svou kategorii, ale právě také za elévy. „Některé děti z přípravky dokázaly herně dominovat i v naší kategorii, což mi dělalo obrovskou radost a potvrdilo to smysluplnost systému a koncepce. Dokonce si neskromně troufám tvrdit, že pár jedinců přípravka už trochu zdržovala, co se florbalového vývoje týče. Myslím, že zahrát si u nás jim všem prospělo. A taky věřím, že jim vydrží tenhle skvělý přístup a elán. Pokud ano, jistě je čeká zajímavá budoucnost,“ završil lodivod, který si prožil životní premiéru v pozici hlavního trenéra.

Milý je také fakt, že u elévů na střídačce k žádné změně nedojde. Šimon Krechler bude na lavičce pokračovat také v příštím roce. Děti tak o svého oblíbence nepřijdou. A určitě si společně užijí další krásné florbalové chvíle.