Konec dobrý, všechno dobré. Muži dobyli Jihlavu, po třech letech zakončili sezonu vítězstvím a pyšní se nejlepší divizní obranou

Možná je to jen malá útěcha a náplast za celou sezonu, která se v konečném účtování a srovnání s předchozími ročníky jeví jako nepovedená. Ale i tak výhra mužského A-týmu nejen všechny hráče velmi potěšila. Po dvou neúspěšných play-up tentokrát Černého svěřenci opouštěli hrací plochu s úsměvem na rtech. Výhra v Jihlavě má vždycky svou hodnotu. O poznání smutnější byli starší žáci. Nejen velká marodka v konečném důsledku zapříčinila sestup do třetího koše. Zahráli si i elévové.

Vyrovnaná jak nikdy předtím. Taková byla letošní Divize D, ve které zcela bez přehánění každý mohl porazit každého. Po předsezonním odstoupení Jihlavy se jí účastnilo jen jedenáct družstev. Z nichž v negativním slova smyslu vyčnívaly jen Okříšky. I ty ale dokázaly právě například Dačice porazit. Na opačném pólu tabulky to dlouho vypadalo na krasojízdu Mohelnice. I té ale postupně docházela šťáva.

„Letos prakticky nebylo možné určit favorita. Nejen že byla soutěž zcela nově utvořená, neboť přibyly týmy z Moravy a ubyl například nám dobře známý Hradec Králové. Ale opravdu každý mohl porazit každého. A tak nebylo výjimkou, že celek ze spodku potrápil či obral o body druhý tým tabulky,“ vysvětloval trenér A-týmu David Černý.

Jeho svěřencům chybělo v závěru sedm bodů na třetí postupovou příčku. „Kde bych je našel? Rozhodně v prvním zápase proti Okříškám. Pak v domácím duelu s Vysokým Mýtem, kdy jsme totálně pokazili třetí třetinu a promrhali náskok. A při troše štěstí pak třeba v některé nájezdové loterii,“ uvažoval.

Z celkového pohledu lze nejpozitivněji hodnotit šest bodů proti SK Jihlava a Pacovským Honzíkům. Naopak velmi mrzela ztráta s Okříškami či prohra ve Žďáru nad Sázavou spojená s ostudným výkonem. Trocha štěstí pak mohla přinést i body s tehdy suverénní Mohelnicí, s níž „áčko“ nezachytilo úvod, či smolný domácí zápas s Chrudimí. Suma sumárum sedmé místo není úspěchem, ale ani propadákem.

„Chtěl bych moc poděkovat všem, kdo se letošního nesnadného ročníku účastnili. Prakticky se nám nepodařilo vinou různých okolností sehrát dvě sousední utkání v totožné sestavě. Navíc nás provázela generační obměna. Ta bude pokračovat i v dalším ročníku. Jak ale ukázala právě skončená sezona, starší kluci pochopili její nutnost a mladé pušky přijali kladně. A tak můžeme být do jisté míry spokojeni. Cíle byly vyšší, ale okolnosti ukázaly, že nás ještě čeká spousta tvrdé práce. Ta začne hned s letní přípravou, která v důsledku brzkého sezonního konce odstartuje dřív. Už teď se těším,“ zakončil Černý.

Celková bilance jeho party byla 7-3-3-7, tedy naprosto vyrovnaná. Jako bonus pak jeho tým přidal post nejlépe bránícího týmu celé soutěže (115 inkasovaných branek ve 20 utkáních) a post nejlepšího gólmana celé soutěže (Lukáš Vacuška). Statistiky tedy ukazují, že hlavní problém spočíval v nižší produktivitě. I na tom bude třeba zapracovat.

O uplynulém víkendu si zahrály ještě další dvě kategorie. Elévové se bavili florbalem v Pelhřimově. A starší žáci bohužel sestoupili z druhého koše. „První zápas se nám vůbec nepovedl. Od druhého už následovalo zlepšení. Nejlepší výkon jsme podali ve třetím duelu s budějovickým Meťákem. Bohužel velká marodka a další zranění v zápase znamenalo, že jsme dohrávali v osmi lidech do pole. Stupňující se únava pak přinesla promrhání třígólového náskoku a konečnou remíza, jež znamená sestup o patro níž. My ale chceme na hře hledat pozitiva. Kluci se snažili a bojovali, i když už nemohli. Na tom chceme stavět,“ uvedl zastupující trenér Petr Jindra.

Florbalová sezona však skončilo pouze „áčku“ mužů. Hned příští týden se představí čtveřice mládežníků.